Příjemnější turistika, lepší jídlo

Jaké je tajemství sýrových knedlíků Kaspressknödel na chatě Muttekopfhütte? Samozřejmě sýr z prodejny Dorfsennerei See v údolí Paznauntal. Ale nejenom horský sýr – všechno, co se používá jako přísady nahoře na „Mutte“, je regionální. Seznam dodavatelů hostinského Patricka Zangerleho připomíná publikaci Kdo-je-kdo v tomto sousedství. Vajíčka například pochází ze statku Locherhof rodiny Wöberových z údolí Pitztal. To sice není skutečná bio-firma, ale slepicím se zde daří dobře, říká Patrick, který se o tom na místě přesvědčil. Hovězí maso pochází od sedláků z údolí, zvěřina není z Nového Zélandu, ale z regionálního lovu. Kuchyně se řídí heslem: „Žádný vývar z kostky, žádný glutamát, žádné dochucovadlo,“ říká Patrick a vysvětluje: „Sám to nesnáším. Kromě toho se má projevit vlastní chuť.“  Jako základ připraví dvakrát nebo třikrát v sezoně obrovský hrnec vývaru, který zamrazí na porce. Během sezony má v chatě jednoho neposedného spolubydlícího: svůj kvásek. Každé ráno Patrick peče chléb na snídani a svačinu.

Kdo by chtěl poznat chuť Východního Tyrolska, může vyrazit na chatu Hochschoberhütte ve výšce 2322 metrů. Hostinský Harry Lucca vedl deset let hostinec v Horním Rakousku a pak se vydal do hor. Zde společně se svým týmem v létě nabízí speciality z regionu. Čerstvé produkty – nejen ovoce a zeleninu, ale také mléko a tvaroh – kupuje v údolí, maso a uzeniny připravuje ze zvěřiny od místního myslivce. „Obstarat si potraviny regionálního původu není vždy jednoduché,“ říká hostinský Harry. Naštěstí do blízké velkoprodejny dodávají zboží i místní zemědělci.
Sýr Harry objednává na trhu s domácími produkty v Lienzu. A když už je ve městě, zastaví se ve známé palírně Kuenz a koupí přírodní ovocné pálenky a likéry. Ovšem Zirbenschnaps, pálenku z borovice limba, si vyrábí sám. Čerstvé šišky z borovice limba, které k tomu potřebuje, nasbírá ve výšce mezi 1300 a téměř 3000 metry – tedy kolem chaty.

Chata v Lienzských Dolomitech je sama o sobě atrakcí – a to nejen kvůli jedinečné poloze na skalní římse nad propastí. Chata Dolomitenhütte je postavená z tradičního materiálu, jenž se v této oblasti používá - z modřínového dřeva, které nabízejí okolní lesy. Také v kuchyni restauratéři Scarlett Oresova a Juraj Oles dodržují místní tradice. Sourozenci jezdí sami na trh a kupují regionální zemědělské produkty. Celkem sedm druhů sýra, které na chatě nabízejí, mléko, vajíčka i tvaroh pochází od ekologických producentů v údolí. Na bio kvalitu dbají i při nákupech u svých řezníků.
Chata Dolomitenhütte je známá také díky specialitám ze zvěřiny. V sezoně pravidelně nabízí nejlepší kousky z taurnského jelena buď jako guláš nebo ragú. Rovněž od myslivců z pohoří Vysoké Taury pocházejí klobásy Hirschgriller. Nebo si můžete objednat lahodné masové placky z kamzíka a jelena. K vydatné zvěřině se hodí odpovídající nápoj: pivo pochází z minipivovaru Loncium z blízkých Korutan.

Ochrana životního prostředí a udržitelné hospodaření jsou na chatě Erlanger Hütte odjakživa na prvním místě. Motto původních hospodářů zní skoro jako z nějakého manifestu: „Dáváme našim sedlákům půdu, aby ji dále obhospodařovali a žili tady.“ Na tom se do dnešních dnů sotva něco změnilo. Vyučený kuchař Christian Rimml od roku 2008 vede chatu Erlanger Hütte. Nakupuje výhradně regionální suroviny a při vaření nepoužívá žádné hotové produkty. Nejen ze solidarity s místními sedláky, ale také proto, že to jednoduše dobře chutná. Christianova kuchyně je dnes známá i za hranicemi údolí Ötztal. Díky takovému přístupu zůstává krajina v Ötztalu v původní podobě, sedláci mají přímo v údolí odběratele pro své produkty a výhody pocítí také návštěvníci: zvířata jsou dobře krmena a nemusí být nikam transportována, maso se zpracovává šetrným způsobem a proto nakonec chutná lépe.