Od Havaje po Antarktidu: dnes se "Tichá noc" zpívá po celém světě - v létě na jižní polokouli vesele a na sever od rovníku rozjímavě. Její úspěch je možná dán i tím, že byla složena jako ukolébavka, a proto se nás tak hluboce dotýká. Píseň byla přeložena do více než 350 jazyků a dialektů. Nejúspěšnější coververzi vytvořil Bing Crosby. Jeho nahrávka "Silent Night" z roku 1935 je s přibližně 30 miliony prodaných nosičů třetím nejúspěšnějším singlem všech dob.
Dlouho se předpokládalo, že "Tichá noc" je tyrolská lidová píseň. Za to vděčíme pěveckým skupinám ze Zillertalu, které píseň rozšířily na mezinárodní úrovni. Píseň vydal (pravděpodobně v roce 1833) nakladatel August Robert Friese jako "pravou tyrolskou píseň". "Tichá noc" však byla napsána, složena a poprvé provedena v Oberndorfu u Salcburku. Skuteční autoři, Joseph Mohr a Franz Xaver Gruber, byli na nějakou dobu zapomenuti.
Ve Frankenmuthu, městečku s necelými 5 000 obyvateli v americkém státě Michigan, na vás čeká "Bronnerova vánoční říše divů". Nachází se zde věrná kopie kostela v Oberndorfu u Salcburku, kde byla v roce 1818 poprvé provedena "Tichá noc". V "Bronnerově pamětní kapli Tiché noci", která je otevřena denně, můžete tuto vánoční koledu slyšet nepřetržitě v nekonečné smyčce. Veřejnost je nadšená: každoročně navštíví tuto vánoční říši divů přibližně dva miliony lidí.
Často vyprávěnou anekdotou o "Tiché noci" je příhoda, která se údajně odehrála na Štědrý den roku 1914 v zákopech první světové války: znepřátelené bojující frakce prý náhle začaly zpívat vánoční koledu společně napříč zákopy. Poté nastal vánoční mír, i když jen na krátkou dobu.
Ur-Rainerovi, rodina zpěváků z údolí Zillertal, prý v roce 1822 zazpívali vánoční koledu před císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I. Rodina údajně stála za závěsem, který je odděloval od císařského publika: byli prý příliš nervózní, než aby zpívali tváří v tvář. Tato historka se často vypráví, ale není historicky doložena. Vystoupení před carem bylo prý také základním kamenem kariéry Ur-Rainerů: vybaveni doporučujícími dopisy cestovali po Evropě a od dvora ke dvoru.
Kromě rodiny Rainerových se na šíření Tiché noci v Evropě podílela ještě jedna skupina: rodina Strasserových z Laimachu v Zillertalu. Otec Lorenz Strasser byl podomním obchodníkem s rukavicemi a jeho děti, všechny hudebně nadané, ho doprovázely. Brzy si uvědomili, že vystupování v tradičním kroji a zpěv tyrolských písní zvyšuje tržby. Poté, co v roce 1831 zazpívali "Tichou noc" během vánoční mše v královské saské dvorní kapli na zámku Pleißenburg, uspořádali sourozenci Strasserovi v roce 1832 svůj první oficiální koncert v Hotelu de Pologne.
Protože původní Rainer byli jako pěvecká skupina velmi úspěšní, byla druhá generace Rainer profesionálně obsazena. Uprostřed: Ludwig Rainer. Účinkovali jeho sestřenice Helene Rainerová, Simon Holaus a Margarete Sprengerová. Měli přinést lidovou hudbu do USA. Když se "Rainerovi" v roce 1839 vydali na cestu do New Yorku, bylo Ludwigu Rainerovi pouhých 18 let a Helene pouhých 15. Jejich cesta byla nejen dobrodružná, ale také velmi namáhavá: jen cesta lodí trvala nejméně 30 dní včetně deseti bouří.
Sotva Rainer Family dorazili do USA, začali inzerovat: první inzerát na koncert skupiny se objevil v novinách Morning Courier a New York Enquirer v roce 1839. Cena vstupenky tehdy činila 1 dolar na osobu. Pro gentlemana v doprovodu dvou dam byla stanovena zvláštní cena 2 dolary a děti platily 50 centů. Legenda praví, že Rainerova rodina zazpívala "Tichou noc" poprvé na americké půdě na Štědrý den roku 1839.
Tyrolská značka byla brzy zárukou kvality: protože tyrolské pěvecké skupiny byly tak úspěšné, vydávaly se za Tyroláky i sbory z Vídně, Štýrska a Bavorska. Nějakou dobu byl dokonce na koncerty jako "Original Rainer" brán mladý Ir, protože sestřenice Ludwiga Rainera Helene utekla s manažerem turné a žádnou tyrolskou náhradu nebylo možné tak rychle najít.
"Tichou noc" složil Joseph Mohr a obsahuje 6 veršů. Sedmou sloku však ještě najdeme v kostelním zpěvníku waidringského varhaníka a učitele Blasiuse Wimmera. Kniha z roku 1819 je dnes ztracena, ale text sedmé sloky se dochoval:
"Svatý den, tichá noc! Ať se také hlásá
Stejnou zářící hvězdou, hlasitě zvoní blízko i daleko
Ježíš, Spasitel je tu! Ježíš, Spasitel je zde!"
