Chodidla jsou rozpálená, lýtka těžknou. Ovšem jen málokdo z Tyrolanů by dobrovolně podstupoval tuto námahu, kdyby ho za vynaložené úsilí nečekala mnohonásobná odměna. Například s posledním výškovým metrem při výšlapu na vrchol Joch, kde se najednou terén na druhé straně začne prudce svažovat dolů. Nebo během prvních chvil po východu slunce, jakmile se paprsky dotknou nejvyšších horských štítů, zatímco údolí ještě zůstává ve stínu. Anebo prostě při dosažení vrcholového kříže.
Možná si říkáte, že takový sýrový sendvič nemůže být nic extra. Ale v tom se mýlíte! A svůj omyl si uvědomíte ve chvíli, kdy si ho vynesete s sebou na některý z tyrolských horských vrcholů. Protože - a za to vám ručíme - nic nechutná tak skvěle jako jednoduchá svačinka u vrcholového kříže.
V Tyrolsku si rádi věci usnadňujeme. Proto nám vyhovuje, že třeba houby, různé lesní plody a horský sýr si při pěších túrách jednoduše najdeme u cesty. No, s horským sýrem je to trochu komplikovanější, ale nakonec ho vždycky objevíme buď na jídelním lístku v některé chatě, nebo v obchodě, kde si ho koupíme a vezmeme s sebou na trek. Žízeň pak samozřejmě hasíme výhradně pramenitou horkou vodou. Ta je k dispozici v každém vodovodním kohoutku.
Nechat se nadnášet je neskutečně příjemné. Třeba v teplé vodě, se studeným vzduchem kolem obličeje a zasněženou vysokohorskou kulisou na obzoru. Ideálním místem pro relax před takovou scenérií je vyhřívaný venkovní bazén. Nemusíte se vůbec o nic starat, snad jen kromě další lázeňské procedury.
Ten pocit při prvním ranním obloučku v nedotčeném prašanu… určitě ho velmi dobře znáte. V srdci Alp často stačí jen vyjít před domovní dveře. A zatímco se davy hrnou na nejznámější sjezdovky, tyrolští horští vůdci pro vás vždycky dokážou najít několik třpytivých, panensky netknutých svahů mimo rušné ski areály.
Polykání cyklistických kilometrů je fajn, ovšem jen pokud zrovna nejsou po ruce žádné hory. U nás v srdci Alp sice budete muset šlapat do pedálů po lesních cestách a v horských průsmycích, ale pak si za odměnu užijete takový sjezd, po kterém vám už jízda po rovině nebude stačit. Omlouváme se!
V Tyrolsku si nedokazujeme odvahu tím, že bychom byli až příliš troufalí, to je hloupost. Naše zkoušky odvahy sice vyžadují určité úsilí, ale můžete je vyměnit za nevšední zážitky. Nebo jak často se koupete v odlehlých, ledových horských jezerech uprostřed skalních štítů?
Hrdost, jakou pocítí dcera, když smí poprvé vyšlápnout na jeden z „opravdových“ horských vrcholů. Sebevědomí, které cítí syn, když s jistotou přechází po hraně horského hřebene. Pocit vzájemné důvěry, když všichni drží při sobě. My Tyrolané svým dětem předáváme několik nejdůležitějších životních lekcí v horách. To, co prožíváme, když poprvé společně vyšlápneme na horský vrchol, je naše nejprostší podoba štěstí. Vyberte si vrchol pro váš první rodinný výšlap.
Možná nepůsobíme jako výjimečně zdvořilí. Avšak to, co říkáme, vychází od srdce. Pro někoho tedy snad může být nezvyklé, když ho na horské chatě pozdravíme jako starého přítele. Pro nás je také nezvyklé, když někdo jako staré přátele zdraví nás. Proto se s cizími lidmi v Tyrolsku vždy spřátelíme; nejpozději od nadmořské výšky 1000 m, ale raději ještě dříve, resp. níže.
V Tyrolsku moc neponocujeme, protože večer je čas na cvičení. Na konci dne si uvědomíme, že stačí vyjít ven a rázem se ocitneme v té nejkrásnější venkovní posilovně. A tak si po práci dáme pivo na horské pastvině, a když slunce zmizí za skalním převisem, zhasínáme světla.
A jaké zážitky před vašimi domovními dveřmi prožíváte vy?