Výletní cíl Kaiserliche Hofburg Innsbruck

Popis

Hofburg v Innsbrucku byl dokončen v roce 1500 za císaře Maxmiliána I. (1459-1519). Měl již stejné rozměry jako dnes a zachytil jej na akvarelu Albrecht Dürer. Zobrazuje pozdně gotické vnitřní nádvoří s krytým schodištěm, heraldickou věž a ženské komnaty, známé jako "Frauenzimmer". Nacházela se zde velká přijímací místnost, která byla řešena jako sál se sloupy a klenutým stropem a dnes je známá jako "gotický sklep". Dochovala se také "Kürnstube", kde byly uloženy Maxmiliánovy lovecké trofeje, "Silberkammer" (komora s pokladem) a hodovní síň (s vyobrazením Herkula).
"Dostihové závodiště" před Hofburgem sloužilo jako turnajové hřiště pro císaře milujícího sport.

O téměř 250 let později navštívila císařský palác v Innsbrucku Marie Terezie (1717-1780) a shledala jej zastaralým. Od roku 1665 zde již nebyli žádní tyrolští panovníci a místodržící, kteří nyní vládli Tyrolsku z pověření císaře, obývali první patro (místodržitelství). Státní místnosti v prvním patře, které byly vyhrazeny císařské rodině, zůstaly neobsazené. Panovnice nařídila přestavbu ve stylu pozdního vídeňského baroka a vyslala do Innsbrucku své nejlepší umělce: Konstantina von Waltera a Nicolause Parcassiho. Výzdobou interiéru byli pověřeni Martin van Meytens a jeho škola a Franz Anton Maulbertsch. Renovační práce přerušila sedmiletá válka a pokračovaly až do 70. let 19. století.

Rozhodnutí Marie Terezie uspořádat v roce 1765 v Innsbrucku svatbu svého syna Leopolda (II.) s Marií Ludovikou Bourbonskou se rovnalo stěhování, protože bylo třeba uspořádat vše od nábytku až po porcelán a nádobí. Svatba 4. srpna se konala za účasti 2000 hostů (většina z nich však byla pouze "diváky". Jinými slovy, nebylo o ně postaráno). Čtrnáct dní se slavilo vesele a bujarým veselím s bohatými jídly, chodilo se do opery a užívalo se, dokud 18. srpna 1765 náhlá smrt císaře Františka I. Štěpána oslavy náhle neukončila.
Marie Terezie velmi truchlila pro svého milovaného manžela:
po obvyklých habsburských smutečních obřadech byl uložen v Obřím sále a poté převezen lodí do Vídně, kde našel místo posledního odpočinku v kapucínské kryptě.
Marie Terezie nechala jeho úmrtní komoru přestavět na novou kapli, nechala postavit triumfální bránu s tauernskou a svatební stranou a vyzdobit ji sochařskou výzdobou a založila dámský klášter, kde se dvanáct urozených tyrolských žen mělo několik hodin denně modlit za mrtvého císaře. Ten přežil všechny dějinné zvraty a v menší podobě existuje dodnes.

V 19. století byl v Innsbrucku místodržitelem arcivévoda Karel Ludvík (1833-1896), který nechal pro svou švagrovou císařovnu Alžbětu (Sisi) přestavět tzv. vnitřní apartmán. Nábytek ve stylu druhého rokoka přivezl do Innsbrucku vídeňský dvorní umělec August La Vigne a každý pokoj byl vyzdoben jinou barvou. Nádherné hedvábné látky zdobily nábytek a sloužily jako obložení stěn a závěsy. Alžběta pobývala v Innsbrucku jen několikrát, zatímco její manžel císař František Josef byl pravidelným návštěvníkem Tyrolska a pobýval v Hofburgu.

Po zániku monarchie (1918) se bývalý císařský majetek stal majetkem státu. Dnes Burghauptmannschaft spravuje třetí nejvýznamnější historickou budovu v Rakousku. Třetí a poslední část generální opravy Hofburgu byla dokončena v letech 2006-2010. Je často využíván k pořádání akcí na vysoké úrovni.


Prohlídka:
1. reprezentační místnosti (Marie Terezie)
GARDESAAL: Velké bitevní obrazy s Karlem V. Lotrinským (turecké války), císařským generálem a prvním místodržícím Tyrolska, ženatým s Eleonorou Habsburskou. Prarodiče Františka Štěpána (císaře Františka I.)

RIESENSAAL: nejvýznamnější hodovní síň v západním Rakousku, habsburská vzpomínková kultura: vzpomínka na Marii Terezii, Františka Štěpána Lotrinského a jejich 16 dětí (portréty v plné velikosti od Martina van Meytense a Schuleho), po roce 1765.
Stropní fresky od Franze Antona Maulbertsche kolem roku 1770 s tématy "Sjednocení habsburské a lotrinské dynastie" a "Regálie Tyrolska".
Dodnes slouží jako hodovní síň.

PORADNÍ SÁL: Jsou zde vyobrazeny tři nejvýznamnější řády:
Štěpána, Řád zlatého rouna, Řád německých rytířů.

2. Císařské byty: salon, kosmetický salon, psací pokoj, šatna, ložnice, každý v jiné barevnosti, nábytku a interiérovém designu, druhá polovina 19. století.

3. Kaple a předsíň kaple, sakristie:
(styl Marie Terezie): Svatba a úmrtí v roce 1765 jsou tematizovány
KAPLE: druhá polovina 18. století, vrcholně barokní skupina figur od F. A. Leittensdorffera.

4. heraldická věž (v podstatě maxmiliánská), heraldická věž na nádvorní straně kostela zdobená erbem císaře Maxmiliána I., obložená při barokní přestavbě (dnes nárožní rondel)
Dürerovy pohledy na pozdně gotický Hofburg (faksimile), fasády